pátek 26. května 2017

KTERAK BUBLA ZASE KRADLA

Bublička si pobyla v kázeňském opatření přesně 24 hodin a poté byla vypuštěna na svobodu s tím, že pokud ještě někdě něco spáchá, bude to už na 24 let.

Vyšla tedy celá nasupená a rázovala domů.
Bubla zosnovala plán a učinila hrozný skutek. Horší, než v tom obchodě. Totiž on byl stejný, ale byl spáchán na bezbranném, nevinném člověku.
BUBLA OKRADLA BEZĎÁKA. 

Po cestě z vězení si zašla koupit noviny do trafiky Stoka, ve které prodávali bezdomovci.


Když odcházela, všimla si, že ten žebrající měl plnou misku drobných. Připlížila se k němu  vystrčila svou sedínku na toho prodávajícího, protože věděla, že se mu bude líbit. A taky že jo. Zíral na její nádherně tvarované pozadíčko a vůbec si nevšiml, že s líbezným úsměvem krade drobný jeho kámošovi.

Čapla peníze a petala pryč ulicí.


 Doběhla domů a přemýšlela, co s penězi udělá.

A pak ji to napadlo: NĚCO SI KOUPÍ !

Zosnovala tedy plán a ráno se jej vydala vykonat.
Však uvidíte sami.

úterý 16. května 2017

KTERAK BUBLA KRADLA, ČÁST 2.

Bubla po svém zlodějském extempore v butyku dostala kromě ostudy i předvolání k výslechu.
Dostavila se druhý den ráno v nevhodných kraťáscích, šusťákové bundičce, jež se jí svezla do pasu, a s úšklebkem vyjadřujícím nechuť k tomu cosi o sobě vypovídat.
No tak si zkusila pár věcí, no bóže.
Tak si je holt chtěla odnýst i domů, no a ?!

Ve výslechové místnosti byl šéf oddělení, securiťák jako svědek, brutálně hustý hlídač u dveří a téměř u hlavy jí stál obří dobrman jako donucovací prostředek.

Na stole měla na pití oblíbený kečup a cigára, kterými ji chtěli uplatit a pohostit.

Připravili jí vážně príma prostředí, jenže ona mlčela a zabíjela jejich snahy šklebem, jež je měl odradit, jenže je akorát tak nasral.

Vyptávali se, proč to udělala, ona vždycky ofrkla, že neví jakože co, že přece nic neprovedla a tak to šlo pořád dokola.
Konečně jim došla trpělivost s touhle hnusnou nánou a určili, že bude vzata do vazby, dokud nepřijde k rozumu.

Byla odvedena ke dveřím, kde si ji pohrdavě měřil gangsta zloun v čepici. 
To už ji posměch trochu přešel a říkala si, že to snad do háje vážně udělaj nebo co !!!!!

Definitivně ji přešel smích ve chvíli, kdy za ní zapadly těžké okované dveře s mříží.

Opravdu byla ve vězení! V hnusné šedé prázdné kobce !!!
Kde je televize? Kde jsou peřiny, kde je koupelna s vířivkou, telefon a kuchyňka nebo vintage stoleček s počítačem ? 
Kdo má v týhle špíně žít jako ?!!!!!!!!!!


A tehdy Buble vskutku sklaplo. 
Pro pár věcí, který si ani nestihla odnést a proto skutečně spáchat trestnej čin, ji zavřeli sem, do toho špinavýho hnusu.
Je jí na blití a nelíbí se jí tam. 
Začala o tom, co provedla, trochu přemýšlet.

Příště se podíváme, na co teda přišla a jak to bude dál.

pondělí 15. května 2017

Téma týdne: "když se nikdo nedívá" - KTERAK BUBLA KRADLA část 1.

Bublička se vydala do krásného butyku, protože si chtěla zkusit, jaké to tam je. 
Jak to vypadá, co tam mají, vyzkoušet si ty úžo věci , i když tušila že na ně nemá. Jak finančně, tak postavově.

 Vypadal moc hezky, ale taky draze a pohybovaly se tam samé, jak Bubli říkávala, kosti.
Prostě hubený krásky. 


Bubla ve svých orvaných teplácích tam však vplula a hrála si taky na takovou dámu.

Vzala červené minišaty a u zrcadla dělala, že vážně přemýšlí o jejich koupi. byly krásné, stejně jako všechno zboží. 




Obcházela věšáky a zastavila se u kabelek. 


 Přišla k ní sexy prodavačka v noční košilce.
Zeptala se, co si přeje, a Bubla ukázala na jednu z kabelek.
"Chci tuhle ! " a ukázala na jednu lesklou.
Prodavačka pro ni odkvačila.


Buble se tam líbilo víc věcí, a tak přišla na skvěĺou věc. Obešla veškeré zboží, zkoukla boty a OBULA SI JEDNY.


Bílé lakované lodičky. Byly úžasné, i když tvrdé a přetíkaly jí z nich špeky na kotnících.
Lýtka jí díky tomu otékala, ale nic si z toho nedělala. Došlo jí totiž, že by mohla něco zkusit: navléci na sebe zboží a odejít hlavními dveřmi, protože tady se nechodí přes pokladnu !

Navěsila na sebe co šlo, i šperky, kterých tam měli miliardy. 


Cupitala k velkému zrcadlu a tam propadla své roli. 
Měla saténové šatky, jež se na ní jaksi rozervaly, ale nevadilo jí to - měla šperky, boty, kabelky, měla vše. Byla úžasná a světová. 


Začala si pózovat a dělat nodelku.....





............a až po dlouhé době si všimla, že ji sledují securiťák a prodavačka.


Uviděla jejich odraz v zrcadle a vzala nohy na ramena.  
U dveří ji však zastihli.

"Paní Bublo, vy jste to ukradla ! "

"Neukradla, to všechno je moje a ty cedulky s cenou jsou jako záložka v knize - jsou v ceně!!! "
" Paní Bublo, my vás viděli. Přiznejte se. "

Dělali na ni tlaky a ona to neunesla.
Naprosto se zhroutila.



POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

neděle 7. května 2017

KTERAK BYDLELA ŠMUDLIČKA V PANELÁKU

Tak konečně tu máme další díl o Šmudle a jejím new bydleníčku. 
Opravdu šli bydlet do paneláku, i když se jí tam moc nechtělo.
Nyní byla plocha rozdělena na dvě půlky proto, aby mohli vedle bydlet další lidé a nájem byl levnější.

Byt vybavila základem posbíraným odkud se dalo - kontejnéry, dobročinné bazary, garážové výprodeje nebo je prostě ukradla ze skládek.
Nebylo to mnoho, ale byl to základ.
Jediné, co chybělo, byla koupelna. Ta byla na chodbě.

Šmudle ale bylo poněkud nevolno. byla ve stresu z toho, že není co jíst, že bydlí v nedostatečném bytě, který je rozdělen průhlednou stěnou, takže žijí se sousedy v podstatě společně a prostě se tam necítila dobře.
Přidaly se navíc jisté bolesti a krvácení.
Byla celá zdrchaná a nevládla sama sebou.



Přijivší potencionální budoucí sousedi rozhrnuli stěnu a zírali na ni.


Ona totiž vypadala hrozně !!!!

"Je vám něco ? "

"Nevím, je mi blbě, šla bych k doktorovi, ale nemám na to a navíc mudře nevěřím. "

Zničeně seděla, bledá, slabá a opět neupravená a lidé stáli nad ní.
Ptali se, co bude dělat.

Šmudla vstala a šla k oknu.
"Někdy mám chuť se na to vysrat" .
Nebezpečně se blížila okraji, a lidé ji proto zrazovali.
Říkali, že má přece ještě pro co žít.
Šmudla to uznala, i když nevěděla, co ji čeká.
A jako že ji nečekalo nic hezkého.

Však uvidíte.

KTERAK HLEDALA ŠMUDLIČKA DALŠÍ BYT

Jistě jste četli článek o tom, kterak se Šmudli s manžou rozhodla změnit byt.
Protože to žití ve starém domě bylo neúnosné, vydala se Šmudli s manžou na okružní jízdu městem ve snaze najít něco, co by si mohli dovolit.
Vyfikla se a čekala, až manža předjede s jejich fárem.




První lokalitou bylo sídliště. Byt se nacházel pod střechou v asi osmdesátém patře a byl velmi rozlehlý. Měl velké průzory pro okna a Šmudli v nich zamyšleně stála a přemýšlela, jestli je to vhodný byt.

Její tvář byla zasmušilá a neradostná. tady by měla žít....?

Šla městem na další místo a její vzezření vypovídalo o vnitřní tryzně.

Konečně došla k dalšímu místu, kde už čekala přidělené makléřka.

Čekala však u takového místa, které Šmudli vyrazilo dech.




 "Cože, to si děláte srandu ne? TADY ŽE BYSME MĚLI BYDLET ?! 
Vám hrabe ? 
Peroxid vám vypálil mozek ne ?! 
Co si jako myslíte? Tohle odmítáme ! Jsme jen vznešená žebrota, máme dluhy jsoucí do statisíců, naše děcka nemají co žrát, já nemám ani na hřebínek a kalhotky nosím týden v kuse a peru v potoce, ale TOHLE - JE - PONIŽUJÍCÍ !!!"

Šmudli se sebrala a petala pryč.
 Manžu našla sedícího na zídce a probírali spolu situaci.
Šmudli žádala, aby do paneláku nešli, ale Manža namítl, že jiné šance nemají.
Den tím pádem končil neustálým přemítáním co dál.


Já vás však mohu uklidnit, že bydlení nakonec našli - jaké, to uvidíte v příštím díle!
Budete závidět !


úterý 2. května 2017

KTERAK BYLA BYDLENKA SOCKA ŽÁDAT O HMOTNOU NOUZI NA SOCIÁLCE

Představuji Vám novou kobylu v naší stáji - bydlenku SOCKU.

Socka je další chudou matkou - občasnou samoživitelkou a nemá to snadné.
Žije stejně bídně jako předchozí matky - Bublička a Šmudlička, ovšem rozdíl je tu ten, že Socka si nenechá takzvaně...srát na svoji umaštěnou omlékovanou hlavu.

Tuhle byla na pracáku a šla si pěkně zažádat o podporu v nouzi, poněvadž kdo na to má nárok, když ne ona žejo?!

Jenže nepočítala s tím, že s ní ty krásky vyběhnou.
Ony se opovážily házet na ni posměšné pohledy a jejich vedoucí jim k tomu mlčel !!!

"Dobrej, já jdu žádat o peníze. Chci je pro děcko. V televizi říkali, že na ně mám nárok, tak je chci."

Ale vedoucí jí řekl, že to nejde jen tak, ale ať si zajde ke slečně. 
Tak šla.

 "|Halo, slečno, vy my ty peníze dáte?"
Jenže slečna provokativně seděla a nereagovala.

Tak to šla zkusit k té poslední slečně.
"Hej, tak mi je dejte vy!"

Ale i ona cosi psala a nevšímala si Socky. Ta se rozvzteklila a nadávala, což přivolalo jakousi hlídku z vedlejší kanceláře.
"Co se tu děje?"
"Dejte mi moje peníze!"

"Tak bohužel, na ty nemáte nárok. Vaše doklady ukazují, že příliš mnoho prohýříte za cigarety a levné jídlo. "

"Cože? Tak ty mi je nedáš? Chceš dostat na držku krávo ?! "
Socka byla vskutku agresivní, ale copak se jí může někdo divit?
Vždyť měla dítě!

Jenže úřadové nereagovali ani na vzteklý ryk, a tak odešla a práskla za sebou dveřmi, až se sklo vysypalo. 

Musela vykonat druhou jízdu po úřadech v jiné budově a tam to k jejímu šoku dopadlo stejně.
Trpělivě čekala, až na ni dojde řada, a měla děťátko v kyblíku, aby jí uvěřily, že na nic skutečně nemá.

Když ale viděla, že ani u jiné maminky nebyly shovívavé a ty peníze jí nedají, padl na ni děs běs.

Poté přišla tedy na řadu a počala opět žádat.

 "Já si jdu pro peníze pro nemajetné, opuštěné matky. Dáte mi je? "

Jenže ona jí to opět, stejně jako matce vedle, nepřiřkla a tak Socka nedostala peníze NIKDE.
Prostě jí je, svině jedny, nedaly.

Z čeho ona teď bude ?!
Kdo jinej má nárok na prachy od daňových poplatníků než ONA PROBOHA ?!
Však se ale nevzdá!
Úřady, těšte se!